1. Na jakém tématu/projektu jste v poslední době pracoval? Jaké jsou nejzajímavější výsledky, kterých jste dosáhl?
2. Co Vám na práci v SÚJV nejvíce vyhovuje?
3. Prospívá pobyt v SÚJV vaší vědecké kariéře? Spojujete s Ústavem své další působení ve vědě?

Už mnoho let pracuji v SÚJV Dubna v rámci projektu „Studium aktuálních problémů precizní jaderné spektroskopie nízkoenergetických elektronů“, který ve spolupráci s českými pracovišti navazuje na dlouholetý vývoj jaderné elektronové spektroskopie v SÚJV. Souvisí s řadou tritiovych neutrinových projektů, především s mezinárodním experimentem KATRIN (KArlsruhe TRItium Neutrino experiment), jehož cílem je, zjednodušeně řečeno, „zvážit“ elektronové neutrino. Hlavní komponentou experimentálního komplexu projektu KATRIN je speciální elektrostatický spektrometr o průměru deset metrů umístěný v komoře s ultravysokým vakuem, který velice přesně měří energie elektronů emitovaných v rozpadu tritia. Vysokoenergetická oblast naměřeného elektronového spektra v sobě nese informaci o hmotnosti elektronového neutrina. Určení hmotnosti této nejlehčí částice je důležité pro částicovou fyziku a pochopení vzniku struktur vesmíru, ve kterém žijeme.

Alojz Kovalík v roce 1977 jako student se svým učitelem a dlouholetým vedoucím oddělení jaderné spektroskopie ÚJF Otokarem Dragounem. Foto: Archiv ÚJF AV ČR.Pro experiment KATRIN jsme společně s kolegy z ÚJF AV ČR v Řeži v posledních několika letech vyvíjeli kalibrační přirozený zdroj elektronu pro sledování časové stability energetické stupnice výše uvedeného elektrostatického spektrometru. Přitom požadavek byl, aby se energie kalibračních elektronů v průběhu dvou měsíců nezměnila v relativním vyjádření o více než ± 3x10^-6, tj. o ± 3 miliontiny nominální hodnoty energie. Převedeno do hodnot vysokého napětí, které je základním analyzujícím prvkem energie elektronu ve spektrometru KATRIN, je to o ± 60 mV (! milivoltu) při napětí 18 600 V (!). V dané době ve světě vědy a techniky nic podobného neexistovalo. Bez možnosti udržení časové stability energetické stupnice spektrometru v uvedeném intervalu by nebylo možné získat nový výsledek o hmotnosti elektronového neutrina. Námi vyvinutý zdroj, využívající elektrony emitované z rozpadu radioizotopu ⁸³Rb implantovaného do platinové fólie, výše uvedený požadavek stability bohatě splňoval.Měření v projektu KATRIN s využitím tohoto elektronového kalibračního zdroje začalo v červnu 2019 a v září téhož roku byl zveřejněn první výsledek – doposud změřená horní hranice hmotnosti elektronového neutrina byla snížena faktorem dva.